No, sešlo se nás jen pár, ale i tak jsme vyrazili plavat. Překvapilo nás, že voda v bazénu už není slaná a taky to, že Eda zapomněl plavky. Magda se nás všechny snažila naučit zachraňovat tonoucího, takže jestli se na jaře budete na přehradě topit, tak vám možná někdo z těch málo zúčastněných pomůže. A taky se plavalo, hráli jsme hry a občas někdo omylem spadl do vody, taková jachteřská klasika.

V klubovně nás čekalo docela dost děcek, který asi nechtěly tak brzo vstávat (nebojte, domluvily jsme se s Magdou, že takto to dál nejde a přístí trénink o hodinu posuneme, to vstávání našim starým kostem nedělá dobře). A protože trénink pokračoval ve znamení Magdy, začala nám vysvětlovat, jak se správně protahovat, posilovat, regenerovat a tak. Jenže to asi nejvíc zaujalo mě, protože ti malí špunti neví, co je za deset let čeká a nezabral ani odstrašující příklad mýho kolena.

Poté, co přišel trenér Zdeneček a začal upoutávat pozornost i tak těžce se soustředících ratolestí se Magda naštvala, předala Zdenálovi slovo a najednou mluvil Mapos o taktice. My jsme zatím chystali venkovní hru, která sice měla ohromný úspěch, ale někdo nesportovně dívčímu družstu schoval poslední dílek puzzle, takže o fous prohráli (měkké "i", protože jejich družstvo doplňoval Marťas). Vše si ale vynahradili v jachtařském kufru, protože jedno z klučičích družstev nepochopilo pravidla, tak v prvním kole dost zaostali a to druhé nás sice díky nesmrtelné dvojici Sláma-Sláma dost pobavilo, ale nestačil jim časový limit.

Jinak jsme se domluvili, že plavat budem chodit, i když vás bude málo, kdo bude chodit pravidelně, zaplatí nám poplatek 150 Kč, jinak od těch, co nebudou chodit pravidelně, vybereme 30 Kč za plavání a když to nevyjde, tak to doplatíme z peněz, co jsme od vás vybrali na začátku roku. Takže toho 10.12.2005 doneste penízky a nějaký Mikulášský sladkosti pro vaše oblíbený trenéry!

Karča