Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jarní zahajovací závod - Pohár České republiky (druhý v pořadí)

15. 5. 2004
Rozkoš 15.-16.5.

Na druhý pohár České republiky na Rozkoš se tentokráte vypravila docela početná skupina brněnských optimistů, která slibovala veliké úspěchy. Kromě rodiny Audyů, Teplých a Šamšulových také krasojezdkyně Anička Holyszewská, pro kterou to byla pohárová premiéra a začátek závodění v celorepublikovém závodním poli. Sjelo se zde 53 závodníků z celé republiky a tak o kvalitní soupeře bylo postaráno.

V týdnu s nedočkavostí usedám k televizní obrazovce, abych shlédla Taťánu a její poutavý pořad Předpověď počasí. Nezklamala. O víkendu teploty o deset stupňů nižší a v noci pod nulou. Občasné přeháňky. Měla štěstí. Kdyby řekla trvalý déšť, vezmu ovladač a odstřelím ji na Novu. Tam vás aspoň uchlácholí mateřským šišláním a ukážou vám, že si máte vzít deštník. Přibalila jsem si zimní bundičku a natěšená na zimní radovánky jsem se vydala vstříc Rozkoši.
Už stojím u veřejných záchodků, dělí mě od nich asi 10m široký pruh trávy obestavěný plotem. Bezradně přešlapuju na místě, až se konečně nějaký místní karavanista všimne, že se mi chce čůrat. Trpělivě mi vysvětluje, jak se dostanu ke kýženému cíli. To musíte asi 100 m zpátky, potom z kopce dolů, u vody zahnete doprava a podél břehu zase zpět k záchodkům. Asi po 100 m vystoupáte po schodkách nahoru a už jste u záchodů, už jen obejdete budovu a jste tam. Popřál mi šťastnou cestu a tak jsme se v přátelské atmosféře rozloučili. Teď už to bylo nad slunce jasné, je to stará dobrá Rozkoš a bude legrace. Na Rozkoši totiž vládne letitý spor o pozemky jachetního klubu a tak každým rokem vznikají jiné oplocené pozemky, cesty a přikázání.
Na zahajovacím nástupu jsme se dozvěděli zdrcující novinu. Symbol a živoucí legenda Rozkoše, hl.rozhodčí Dvořák, je nemocen. Davem kolovaly smíšené pocity zklamání, emocí a nových očekávání. Vzbudí nás ráno vůbec někdo místním rozhlasem svým Dobré ráno na Rozkoši, dobré ráno na Rozkoši? Ještě nás upozornili, že kdo přejde ohraničenou louku k záchodkům a nevydá se na předem popsaný výlet po cestičce, je synem smrti, neboť si ho majitel může i vyfotografovat. Tak tohle bych si na triko nevzala, říkám si, a chystám si věci na dlouho cestu.
10 vypsaných rozjížděk vystrašilo i silnější povahy a i když byl střelen odklad, rodiče zaveleli oblíkat a tak byla louka rázem plná dětí v sucháčích šudlajících dál neoblomně svá diabla. Asi za hodinu se opravdu rozfoukalo a tak jsme nasedli do svých člunů a vydali se směr start. Tak jsme obkroužili 5 rozjížděk non-stop ve středním větru, kde o změny nebylo nouze a tak to vycházelo jedno zprava jednou zleva, že nakonec každý se musel aspoň jednou naštvat. Stoupačky byly dost krátké a tak i lehká těla se mohla kousnout a vydržet. Pak do toho začalo ještě pršet a tak se jezdilo s plnými močovými měchýři, protože vyslíkat se v takové zimě fakt nešlo.
A co přinesla neděle? Hlavně krásné jachtařské zážitky v slunci, zimě, vlnách a silném větru. Na cvakání to sice moc nebylo, ale i tak bylo o různé krkolomné zážitky postaráno. Nutno dodat, že tento závod nebyl jen o technice a rychlosti lodi, ale hlavně o schopnosti rychlých reakcí v hustém závodním poli na krátké trati, což vyúsťovalo mnohdy v dost nebezpečné situace v nepřehledných skrumážích na bójkách.

Hned od začátku náš šampión Dan ukázal všem, kdo bude letos optimistům vládnout a neomylně se ujal celkového vedení. Viki se ujal hned čestného druhého místa a tak brněnští závodníci celé republice dali jasně najevo, že jsou naprosté jedničky. Ondra válel na svůj nejmladší věk, za který dostal i cenu, opravdu skvěle a je podle 32.místa vidět, že jeho výkonnost se závod od závodu zlepšuje, i přesto, že tento závod nebyl z nejsnadnějších a foukalo až dost. Markéta se dala do boje o medaile v mladších žákyních, který ji vyšel a tak jsme měli dalšího brňáka na bedně, kde obsadila třetí místo, za které gratulujeme (celkově dojela 39). Kiki se pilně učí a jde jí to také čím dál líp, musíme hodně trénovat a účast na takových závodech je pro ni obrovským přínosem (48). Ještě pár závodů a určitě bude taky na bedně. Pak tu máme Aničku, která si ve svém prvním poháru vedla opravdu skvěle, ač to bylo jistě náročné hlavně po psychické stránce, jelikož na takové široké a vyrovnané závodní pole ještě není zvyklá. Jenom je škoda těch posledních 3 rozjížděk, které už nejela, což ji dost v celkovém pořadí uškodilo a odsunulo až na 52.místo. Myslím, že to bylo dané hlavně tím, že závod opravdu nebyl lehký vzhledem k ujetým devíti rozjížďkám, což není opravdu snadný začátek, na druhou stranu závodník se musí kousnout a vydržet a jestliže není žádný technický problém, vzdávat nesmí.
Závod se opravdu vydařil, trenéři z vás děti mají obrovskou radost, tak jen tak dál, a doufáme že se příště přidají další a že nás na závody celorepublikového významu bude jezdit čím dál tím víc.

Trenérka Lenka
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář